Uklízeč a manažerka: jak psát inkluzivně v češtině

Když se lidí zeptáte, ať jmenují „slavné zpěváky“, vzpomenou si v průměru na 2,5 ženy, a když se zeptáte na „zpěváky a zpěvačky“, na 3,6. Mužský tvar se tváří, že myslí všechny, a mozek mu to tak úplně nevěří. O tomhle je inkluzivní psaní: aby se v „uživatelích“, „klientech“ nebo „zaměstnancích“ poznal každý, kdo text čte. A kromě rodu i lidé s handicapem, neurodivergentní lidé nebo rodiny, které nevypadají jako z reklamy na Alzu (i když nemám pocit, že by naštěstí nějaká rodina vypadala jako ty v současné kampani Alzy. Díky bohu).

A víte, co pomáhá úplně nejvíc? Obyčejná řemeslná práce, kterou UX writerky i content designéři stejně dělají každý den: přepsat větu tak, aby se bez rodu úplně obešla.

Proč to jako UX writerka řeším

Běžná čeština v psaném textu neurazí ani jadernou inženýrku, ani pokladního v Lidlu. Inkluzivní psaní pro mě totiž znamená, aby se v textu poznal každý, kdo ho čte, a nemusel přitom přeskakovat hvězdičky a lomítka.

Já většinou tvořím texty ve formulářích e-shopů, v tlačítkách mobilních i webových aplikací, v chybových hláškách a mailech, které vám chodí po nákupu. A právě tam se generické maskulinum schovává nejradši, protože rozhraní na vás mluví v minulém čase a přisuzuje vám automaticky nějakou roli. Typicky roli takzvaně běžného uživatele. V mužském rodě, jak jinak.

Ale běžný uživatel je tak trochu mýtus. Nemyslí na ty, kdo nezapadají do vaší představy typického člověka, na výjimky z pravidla – třeba na lidi s handicapem, neurodivergentní lidi, táty samoživitele, nerodilé mluvčí nebo queer lidi. I ti k vám chodí na web a měli by se tam cítit vítaní.

Kde generické maskulinum v produktu potkávám a jak ho přepisuju

UX writing si s tím často pomáhá množným číslem, takže místo „Zapomněl jste heslo?“ píšeme „Zapomněli jste heslo?“. Je to jedna z cest, ale já radši zkouším větu přepsat, aby se bez rodu úplně obešla.

Naštěstí se většina vět s generickým maskulinem dá přepsat a výsledek bývá kratší a přirozenější, ukážu vám to na hlášce, kterou jsem viděla snad v každém druhém systému (a vy určitě taky):

Hláška po odhlášení

Byli jste úspěšně odhlášeni.

Tady rod nikdo nepotřebuje.A neúspěšně to jde jak?Trpný rod jako z úřadu.

Po úpravě

Odhlásili jsme vás. Tak zase příště 👋

A takhle to vypadá v dalších částech produktu:

Kde	Místo	Raději
Přihlášení	Zapomněli jste heslo?	Nepamatujete si heslo?
Košík	Děkujeme, že jste nakoupili.	Děkujeme za nákup.
Tlačítko	Staňte se klientem	Založte si účet
Navigace	Podnikatelé, Investoři	Podnikání, Investování
Chybová hláška	Zadal jste nesprávné heslo.	Zadané heslo není správné.
Notifikace	Byl jste přidán do skupiny Marketing.	Jste ve skupině Marketing.
Formulář	Kde jste studoval/a?	Jaké máte vzdělání?
E-mail	Vážený zákazníku,	Dobrý den,

Přihlášení a účet

V přihlášení a v nastavení účtu se mi nejvíc osvědčil přítomný čas a popis stavu. U „Nepamatujete si heslo?“ totiž nikoho nezajímá vaše pohlaví, a ještě to zní líp, protože vás to neobviňuje ze zapomnětlivosti 😅 A když systém něco udělal za vás, klidně ať je podmětem značka, protože „Odhlásili jsme vás“ nebo „Uložili jsme změny“ zní často mnohem přívětivěji než trpný rod.

Košík a objednávka

V e-shopu najdete nejvíc minulého času v potvrzeních objednávky, přitom stačí poděkovat za nákup nebo napsat, co se s objednávkou zrovna děje (že ji balíme a zítra vyrazí), a rod zmizí sám.

Víc tipů na texty v e-shopu najdete v článku Jak hned zítra vylepšit e-shop pomocí UX writingu.

Tlačítka a navigace

V tlačítkách a v menu je místa nejmíň, takže tam radši nepíšu o lidech a pojmenuju činnost nebo téma, třeba místo sekcí Podnikatelé a Investoři doporučím Podnikání a Investování, protože je to kratší a nikoho to nevynechá.

Formuláře

Ve formulářích se na oslovení nebo pohlaví ptejte jen tehdy, když ho služba fakt potřebuje, a odpověď nechte nepovinnou. Jméno chtějte v jednom poli a nechte ho tak, jak ho člověk napsal. A pohlaví prosím nehádejte podle koncovky -ová, protože si dnes každá žena může nechat zapsat příjmení bez -ová.

E-maily

„Vážený zákazníku“ v e-mailech nahrazuju obyčejným pozdravem „Dobrý den“, který je kratší a fakt fakt nikoho neurazí. Když e-maily personalizujete jménem, počítejte s tím, že nástroj občas netrefí pátý pád nebo pohlaví, a mějte v záloze neutrální pozdrav pro chvíle, kdy si se jménem neporadí.

S rody se dá hrát

Nemusím každé slovo psát v obou rodech, aby bylo jasné, že jsou vítaní všichni. V popisech svých školení třeba píšu, že jsou vhodná jak pro seniorní produkťáky, tak pro designérky, které píšou texty do aplikací, a už jen tohle střídání dá najevo, že se školení týká všech. Text přitom zůstane krátký a dobře se čte, což se o „produkťácích a produkťačkách, designérech a designérkách“ úplně říct nedá 😅

Druhá věc, kterou ráda dělám, je otočit stereotyp. Všimněte si, že vyšší pozice a kancelářské role bývají v textech skoro vždycky mužské (manažer, ředitel, inženýr), kdežto manuální práce a asistentské pozice vídáme v ženském rodě (uklízečka, asistentka, sekretářka). Tak to někdy schválně otočím a napíšu manažerku a uklízeče, jen abych ukázala, že to jde, a lidi se u toho fakt zastaví. I s tímhle se dá hrát, zkuste si to:

Kdo uklízí a kdo šéfuje?

ZvykNaopak

• uklízečka
• asistentka
• sekretářka
• manažer
• ředitel
• jaderný inženýr

Kde se to hodí? V marketingu, v popisech kurzů, v příkladech a personách nebo v ukázkových jménech přímo v políčkách formuláře. Jen v pracovních inzerátech pozor, tam už soud samotný ženský tvar uznal za diskriminaci mužů.

Oba tvary, lomítko, nebo hvězdička?

Když jde o lidi a je na to místo, vypíšu oba tvary, třeba „manažeři a manažerky“, a pořadí občas prohodím, ať nejsou pořád první muži. Jen si dávám pozor, abych dvojici nenapsala do nadpisu a zbytek textu pak nejela v mužském rodě. Lidé si totiž pod mužským tvarem můžou představit jen muže.

Lomítko nechávám formulářům a textům, které se skládají automaticky (třeba „Skupinu upravil/a {jméno}“), protože ho tam lidé čekají a jinak se to často napsat nedá. A tvary jako „designérstvo“ nebo „čtenářstvo“? Jde to, ale většina firem, se kterými pracuju, se jim zuby nehty chce vyhnout. Myslím ale, že i tady se nálada postupně mění.

Hvězdička a podtržítko („zaměstnanci*kyně“, „žadatel_ka“) mají zahrnout i nebinární lidi. Je to legitimní volba, jen by měla být vědomá, takže se rozhodněte podle svého publika, zapište si ji do pravidel a pak ji používejte všude stejně. Ústav pro jazyk český je k hvězdičce spíš zdrženlivý, čtečky obrazovky ji čtou různě a u velkých českých značek jsem ji v textech pro zákazníky ještě neviděla.

Inkluzivní psaní je víc než rod

Rod je jen jeden kousek celé skládačky a patří k ní i to, co si o lidech v textech domýšlíme, aniž bychom si toho vůbec všimli:

Místo	Raději
Maminky a tatínci	Vážení rodiče
Pánové, vemte manželku	Vemte svou drahou polovičku
Hledáme zkušeného manažera	Hledáme zkušeného manažera nebo manažerku

V angličtině se navíc mění i výrazy z produktů a z kódu, které nesou staré významy, třeba černá jako něco špatného, „invalid“ jako člověk s postižením nebo „master“ a „slave“ jako pán a otrok. Je jich mnohem víc, tady vybírám ty nejzásadnější:

Místo	Raději
Blacklisted	Blocked items
Invalid user	Non-existing user
master/slave	primary/replica
master (hlavní větev v kódu)	main

Když píšete o lidech s handicapem, dávejte na první místo člověka, třeba „osoba se zdravotním postižením“, a když si nejste jistí, zeptejte se přímo těch, o kterých píšete, jak chtějí být pojmenovaní.

U neurodivergentních lidí rozhoduje hlavně srozumitelnost a struktura textu (víc o tom píšu v článku Produkty, ze kterých neutečem: Jak designovat pro ADHD mozek).

A pokud vaše texty čtou i nerodilí mluvčí, nejvíc jim pomůžou jednoduché věty bez frazémů a slovních hříček, protože „mít máslo na hlavě“ dopadne v překladači dost bídně.

Pracovní inzeráty

Pracovní inzeráty mě dokážou spolehlivě vytočit, protože se v nich všechno, o čem tady píšu, potkává na jednom místě. Manažera nebo programátora firmy často hledají v mužském rodě, asistentku nebo uklízečku v ženském a stereotyp je na světě ještě dřív, než si člověk přečte náplň práce. A má to docela praktické důsledky, protože kdo se v inzerátu nepozná, ten se často vůbec nepřihlásí, firma tak přijde o část uchazeček a uchazečů a v horším případě si ještě koleduje o pokutu.

A ta pokuta není planá hrozba, Nejvyšší správní soud totiž v roce 2024 rozhodl, že inzerát hledající „administrativní pracovnici“ a „asistentku“ byl diskriminační vůči mužům, a zaměstnavatel za něj dostal pokutu. Restaurace v Českých Budějovicích zase dostala pokutu 20 000 Kč za ceduli „Přijmeme účtující servírku“, kterou pak přepsala na „Přijmeme obsluhu“. Mužský tvar sám o sobě diskriminační není, veřejný ochránce práv ale doporučuje nepsat jen v jednom rodě a jako nejjednodušší řešení uvádí „Hledáme nového kolegu nebo kolegyni“.

Jak se na tom dohodnout v týmu

Dohodněte se v týmu na jednom postupu a držte se ho, protože jinak se debata vede pořád dokola a v produktu pak vedle sebe stojí lomítka, dvojice i maskulinum, podle toho, kdo zrovna psal. Výzkumy navíc ukazují, že genderově citlivé tvary se v psaní ujmou hlavně tehdy, když je lidé používají pravidelně.

Jednotný postup přitom znamená stejná pravidla pro stejný druh textu, takže v tlačítkách klidně pojmenovávejte činnosti, ve formulářích používejte lomítka a v marketingu vypisujte oba tvary. U klientů to většinou dělám takhle:

• Pravidla zapíšeme tam, kde je tým uvidí, třeba do textového manuálu nebo do design systému, a ke každému přidáme příklad „místo, raději“.
• Vedeme slovník, ve kterém jsou i slova, která měnit nebudeme, aby se k nim nikdo nevracel na každé poradě.
• Ke každému rozhodnutí připíšeme jednou dvěma větami, proč jsme se tak rozhodli, a datum, kdy ho znovu projdeme.
• Nové texty píšeme podle pravidel hned a staré upravujeme postupně.

Ptáte se a já odpovídám

Je generické maskulinum chyba? Gramaticky chyba není, Ústav pro jazyk český píše, že je v češtině stále běžné a že výhody i nevýhody mají všechny přístupy, takže volba je na vás a na tom, komu a kde píšete.

Co čtečky obrazovky? Vypsané dvojice a přepsané věty přečtou čtečky bez problémů. Lomítko čte třeba NVDA jako „lomeno“ a hvězdičku nebo podtržítko podle nastavení buď vynechá, nebo přečte jako znak. Klidně si proto svoje texty pusťte ve čtečce a poslechněte si je, je to docela poučný zážitek.

Co SEO? U pracovních pozic a služeb dejte do titulku slovo, které lidé hledají, ověřte si ho ve vlastních datech, třeba v Search Console, a počítejte s tím, že dvojice v titulku zabere víc znaků.

Musíme přepsat celý produkt najednou? Nemusíte, uf. Nové texty pište podle nových pravidel hned a staré upravujte postupně, nejdřív v místech, kudy prochází nejvíc lidí, třeba v registraci, v přihlášení a v košíku.

Inkluzivní psaní je prostě dobré řemeslo

Inkluzivní psaní je obyčejné textařské řemeslo a základní respekt ke čtenáři, takže až budete příště ladit chybovku nebo přihlašovací formulář, nehledejte v tom vědu: vyhoďte trpný rod, otočte větu do přítomného času a většinou máte hotovo.

Ani já sama se generickému maskulinu někdy nevyhnu. Když budete hledat, najdete ho i v tomhle článku 😇 Moje práce ale je hledat cesty, jak ho snížit na nutné minimum. Čeština toho totiž umí mnohem víc, než jí přiznáváme.

A když namísto dokonalosti někde mužský tvar zůstane? Nic se neděje. Každá jedna přepsaná hláška nebo tlačítko pomůže někomu, kdo by se jinak mezi „uživateli“ nenašel.

Pravidla inkluzivního psaní s vámi ráda nastavím jako součást tone of voice manuálu (z čeho se skládá, popisuju v hlavním článku o tone of voice) a o textech do produktů mluvím i na školeních UX writingu. A jak k tonalitě a jejím pravidlům přistupovat ve firmě, jsem probírala v podcastu PPC Brainfood.