Produkty, ze kterých neutečem: Jak designovat pro ADHD mozek

Nebo taky: Jak nedělat produkt, který budeme chtít zavřít (a sebe zabít) po 3 vteřinách.
Doby, kdy se o ADHD smýšlí jen jako o diagnóze nepozorných a „zlobivých” dětí (zejména kluků) už jsou snad za námi. Ano, ADHD můžou mít i holky, hell i dospělé ženy. Třeba já. 😭
ADHD je mozek, co jede na plný plyn, neumí zpomalit, když to nejvíc potřebuje, ale umí se vypnout, když to naopak potřebujete nejmíň. Je to situace, kdy otevřete aplikaci, chcete zaplatit fakturu (jestli nemá QR kód, tak ji pravděpodobně nazaplatím) a o dvě minuty později googlíte, jestli můžete doma pěstovat kávovník (ano, můžete, už ho mám doma).
Sepsala jsem 5 konkrétních situací, které mi jako člověku s ADHD opakovaně dělají ze života peklo, a taky pár návrhů, jak to celé udělat líp, ať jen nehejtím.
💡 Důležitá poznámka
Popsat zkušenosti člověka s ADHD v jednom článku je těžké, a stropro vím, že to nechytím všechno a dopustím se určitých zkratek. Tenhle text se zaměřuje jen na některé klíčové momenty, které mají na moji zkušenost v onlinu zásadní dopad.
ADHD je ale mnohem širší a komplexnější téma, proto prosím berte tohle spíš zjednodušený výsek založený na osobní zkušenosti a běžně popsaných boleních lidí, jako jsem já.
1. Nečekáme. A jestli musíme, tak nám to řekněte

Nerada se zdržuju. Stát ve frontě je pro mě fyzicky nepříjemný (když jsem byla dítě, často jsem jako největší grázlík předbíhala, protože jsem to prostě nemohla vydržet) a čekat, až se načte váš web nebo dotočí kolečko probíhající platby, jsou pro mě hotová muka.
A jestliže běžný člověk vydrží tak maximálně 3 vteřiny, věřte, že já to vzdávám po vteřině.
Nebo možná to vyloženě nevzdávám, ale začnu se nudit a prokliknu se na jinej tab a na ten váš se už nejspíš nevrátím, protože jich mám otevřených 68. Ano, 68. Nebo 1129 ve třech oknech…
Proto zapracujte na performance vašeho webu nebo produktu a hlavně, pokud se děje nějaké načítání, progress, dejte mi to vědět. Tím spíš, pokud nesmím odcházet z daného procesu.
Často kliknu na tlačítko zaplatit a tím to pro mě končí, pokud neřeknete jinak.
Dobrý příklad:
⬇️ Midjourney píše velice jasně, že mám počkat a že pokud je to delší jak minuta, mám to řešit. Samozřejmostí je taky to, že probíhá nějaká animace (točící se kolečko, progress bar, co se načítá), aby bylo jasný, že se něco děje. Jak to bude statický, nečtu a jdu pryč.

✅ Co s tím:
- Pokud nesmím odejít, ať na mě někde vyskočí, že nemám odcházet
- Přidejte vizuální indikaci (progress bar, loading), ať vím, že se něco děje
- Napište mi, jak dlouho to asi zabere, ať mm správn nastavený očekávání
A když už jsme u čekání, není to jen o loadingu. Stejně zásadní je i to, kdy nám něco připomenout…
2. Když něco začíná v nějaký konkrétní čas, dejte mi o tom vědět. V TEN čas. Ne den nebo hodinu předem.

Jak už jste asi pochopili z prvního bodu, ADHD mozek potřebuje neustálou stimulaci (ale pozor, ne over-stimulaci, aby to nebylo pro vás tak jednoduchý). Proto pokud něco začíná v nějaký konkrétní čas, moc mi pomůžete, když mi to připomenete.
Lidi s ADHD trpí tzv. time blindness. Potřebujeme upozornit ve chvíli, kdy TO začne.
Ne pět minut předem, ale přesně v hodinu Há, minutu M, vteřinu V.
Už jsem propásla webináře, prodeje vstupenek na minulé mistrovství světa v hokeji (měla jsem tři budíky, bohužel poslední z nich byl dvě minuty před začátkem podeje, a to nestačilo) nebo třeba přihlašování na zkoušky a semináře na výšce. Díky tomu jsem měla studijně dost nabitý pátky a ty nepřísnější zkoušející, protože jinde už bylo plno.
A tohle se děje ne proto, že by mi to bylo jedno. Ale proto, že jsem dostala notifikaci „za 10 minut to začíná”… a mezitím se můj mozek přeladil jinam. Třeba na to zjistit, kolik stupňů má zemské jádro (cca 5 100 °C).
✅ Co s tím:
- Nabídněte notifikaci ve stylu: „Začíná to TEĎ! Připoj se.”
- Nechte nás si vybrat, jestli chceme e-mail, SMS, push nebo všechno. Já beru všechno, jsem vděčný target vašeho marketingu
3. Nedáváme pozor a stojí nás to hodně peněz. A vás čas s námi na customer care lince

Koupila jsem si letenku. Ale na špatný den, obrácený směr nebo posledně v Thajsku jsem dokonce zcela zapomněla koupit letenku své dceři. OSPOD už si na mě zcela jistě brousí zuby.
Když si chci vyzkoušet 7-denní trial zdarma, ve zhruba 50 % případů to skončí jako roční předplatný.
Všem nákladům za tady ty přešlapy, špatně koupený věci, včas nezrušená předplatná nebo peníze za náhradu věcí někde zapomenutých se říká ADHD tax.
Počítala jsem to, u mě to měsíčně dělá něco mezi 2 000 - 5 000 Kč. Budu vám moc moc a vděčná, když půjdete se mnou tomu štěstíčku naproti a v klíčových momentech mě zastavíte, doptáte se.
ADHD mozek často přeskakuje detaily, když je ve flow. Proto výběr letů, termínů nebo rezervací potřebuje brutálně jasnou strukturu. Stejně tak velice často třeba nahraju záznam s vypnutým mikrofonem atp. Ale to už není tak drahý, jako spíš frustrující.
V UX designu se tomu, abyste byli vůči uživatelům liberální a předcházeli jejich chybám, věnuje tzv. Postel’s law (nebo taky prinicpy forgiving softwaru)
Dobrý příklad:
Moc hezký příklad je třeba z Loom, který mě upozorňuje, že se chystám nahrávat bez zvuku.
Druhý příklad ze Slacku zase upozorňuje, že jdu sdílet něco mimo svou organizaci a raději se ptá dvakrát, jestli je to cajk.

Představte si to prostě jako takové virtuální svodidla v prudký zatáčce, kterou my s ADHD vybíráme dost … inu, nevybíravě. Ujistěte se, že nás nenecháte spadnout. Díky 💙
✅ Co s tím:
- Uveďte celý datum včetně dne: „Středa 13. října, 18:45” a nabídněte mi možnost přidat si to rovnou do kalendáře (cením, že tuhle možnost nabízí třeba Reservio, když si bookuju jógu)
- Nechte uživatele potvrdit, že vše sedí – klidně jako extra krok
- Doptejte se mě u kritických kroků, jestli to fakt chcu
- Není to pro vás businessově zajímavé, chápu. Ale prosím, neobnovujte mi automaticky předplatná a upozorněte mě, že mi končí trial
4. Všechno se hýbe, všechno skáče, automaticky hraje? Tak to já radši půjdu

Ano, říkala jsem, že musíte udržet moji pozornost a nenechat mě se nudit. Abych ale dokončila mnou a i vámi kýžený úkol (třeba nákup), potřebuju na to trochu klidu. Vydechnout, nadechnout se a moct se soustředit.
Nejsem zvědavá na auto-scroll carousely, animace co se nedají vypnout, pop-up modály nebo hudbu, která se automaticky spustí na některé z těch zmíněných 68 karet. Můj ADHD mozek v takovém rozhraní nevidí informace, ale vidí jen chaos a cítí se přestimulovaně.
Už takhle moje pozornost visí na vlásku, tak mi to přestaňte ještě ztěžovat tím, že mě v produktu nenecháte vydechnout. Proto pak na stránce sjedu někam, kde se nic nehýbe a pravděpodobně těm vašim peckám a akcím, kterém jste měli v tom točícím se headeru nebudu věnovat žádnou pozornost.
Jak na mě bude furt něco skákat (Newsletter odběr, „Proč odcházíte?" okýnko, váš úžasnej chatbot), tak uteču a už pravděpodobně nedojdu, pokud to půjde jinak.
Přece nechcete, abych si jako hlavní experience s vaším produktem pamatovala hyperventilaci.
.gif)
Ne, tento jistě užitečný článek na Seznam Zprávy si nepřečtu. Proč? Protože této reklamě prostě neuteču, ani když si odscrolluju 🥵
✅ Co s tím:
- Vybodněte se na automatické přechody v carouselu
- Nepotřebné animace jen po interakci, ne samo-spouštěné
- NEPOUŠTEJTE mi na vašem webu automaticky hudbu
5. Nesnáším neodbavený úkoly, potřebuju mít čisto
Jako fakt. Jestli na mě v aplikaci celý týden vyskakuje červené tlačítko „NEW” a nic nového už tam není, tak to někdo schytá (ano, dívám se na vás milé desigérstvo ze Skillmea).
.gif)
ADHD mozek neustálé notifikace vnímá jako nedokončený úkol. Něco, co „ještě potřebuje pozornost”. A když už všechno prohlédnu, ale to tlačítko furt bliká… rage quit.
To ale neplatí pro věci, na které jsem možná (nebo spíš určitě zapomněla), to na mě klidně blikejte dokud to neudělám. Pomůže mi to.
Nebo líp, dejte mi možnost si detailně nastavit v notifikačním centru množství a formu upozornění. Divím se, jak málo produktů má tohle fakt dobře pořešené.
✅ Co s tím:
- Nechte uživatele notifikaci odškrtnout, potvrdit, schovat
- Ukažte jasně, kdy je hotovo, klidně to opepřete nějakou oslavou.
⬇️ Mrkněte třeba na to jak to dělá Asana. Podle mě lidi s ADHD to musí milovat.
Ta radost, nejen z toho, že máte hotovo, ale ještě jste vyvolali přelet unicornů 💙

6. Další dobrý příklad a už končím:
Hrozně moc mě potěšila hláška na infotainmentu ve Škodovce. Ačkoliv teda ten infotainment mě prudí na mnoha jiných místech, tady mě příjemně překvapil.
Když vypnu motor v mým Karoqu, auto se mě zeptá: „Všichni vystoupili? Nezapomněla jste něco?”
Protože já vám říkám, jsem schopná v autě zapomenout i ségry dalmatina Rudolfa, když budu spěchat. Protože já už jsem mentálně pryč. Ale tenhle malý dotaz mě vrátí zpět a pomůže uzavřít akci.
✅ Pár tipů:
- Ptejte se: „Je tohle hotovo?” Chcete to uložit než odejdete? (ano, chcu proboha 😭)
- Zobrazujte animace nebo stavy „Hotovo”, „Uloženo”, „Dokončeno”
- Umožněte zásadní akce vrátit („Zrušit odeslání mailu")
- Průběžně ukládejte moji práci, já to sama neudělám
Nemáte to s náma jednoduchý, ale to ani my se sebou
Jak jsem psala na začátku, jsem si vědomá toho, že tohle není ani kompletní ani nějak odborný výčet toho, co ADHĎáky trápí. Ale i tak doufám, že jsem vám mohla aspoň ve zkratce demonstrovat jak vypadá náš život v onlinu.
Proto prosím zkuste navrhovat rozhraní tak, aby:
- dávala smysl i ve chvíli, kdy se nedokážeme plně soustředit,
- byla odolná proti zbrklosti a zapomínání,
- nás nenechala vypadnout z kola kvůli pár vteřinám nepozornosti.
A když už chybu uděláme, dovolte nám ji napravit. 🙏
Nečekáme speciální zacházení. Ale když to navrhnete tak, aby to zvládli i lidi s ADHD, zvládne to úplně každý. A o tom přece dobrý UX je. 💙
Máte chvíli? Začtěte se.
O marketingu i UX writingu – články z mojí kuchyně