# Uklízeč a manažerka: jak psát inkluzivně v češtině > Jak na webu, v e-shopu a v aplikaci omezit generické maskulinum. Postupy z mé praxe UX writerky, co říkají jazykovědci a jak se dohodnout v týmu. - Autorka: Lenka Stawarczyk (https://www.lenkastawarczyk.com/o-mne) - Vyšlo: 4. 11. 2026 - Témata: UX Writing, Tone of voice - Adresa článku: https://www.lenkastawarczyk.com/blog/inkluzivni-psani-v-cestine Když se lidí zeptáte, ať jmenují „slavné zpěváky“, vzpomenou si v průměru na 2,5 ženy, a když se zeptáte na „zpěváky a zpěvačky“, na 3,6. Mužský tvar se tváří, že myslí všechny, a mozek mu to tak úplně nevěří. O tomhle je inkluzivní psaní: aby se v „uživatelích“, „klientech“ nebo „zaměstnancích“ poznal každý, kdo text čte. A kromě rodu i lidé s handicapem, neurodivergentní lidé nebo rodiny, které nevypadají jako z reklamy na Alzu (i když nemám pocit, že by naštěstí nějaká rodina vypadala jako ty v současné kampani Alzy. Díky bohu). A víte, co pomáhá úplně nejvíc? Obyčejná řemeslná práce, kterou UX writerky i content designéři stejně dělají každý den: přepsat větu tak, aby se bez rodu úplně obešla. ## Proč to jako UX writerka řeším Běžná čeština v psaném textu neurazí ani jadernou inženýrku, ani pokladního v Lidlu. Inkluzivní psaní pro mě totiž znamená, aby se v textu poznal každý, kdo ho čte, a nemusel přitom přeskakovat hvězdičky a lomítka. Já většinou tvořím texty ve formulářích e-shopů, v tlačítkách mobilních i webových aplikací, v chybových hláškách a mailech, které vám chodí po nákupu. A právě tam se generické maskulinum schovává nejradši, protože rozhraní na vás mluví v minulém čase a přisuzuje vám automaticky nějakou roli. Typicky roli takzvaně běžného uživatele. V mužském rodě, jak jinak. Ale běžný uživatel je tak trochu mýtus. Nemyslí na ty, kdo nezapadají do vaší představy typického člověka, na výjimky z pravidla – třeba na lidi s handicapem, neurodivergentní lidi, táty samoživitele, nerodilé mluvčí nebo queer lidi. I ti k vám chodí na web a měli by se tam cítit vítaní. ## Kde generické maskulinum v produktu potkávám a jak ho přepisuju UX writing si s tím často pomáhá množným číslem, takže místo „Zapomněl jste heslo?“ píšeme „Zapomněli jste heslo?“. Je to jedna z cest, ale já radši zkouším větu přepsat, aby se bez rodu úplně obešla. Naštěstí se většina vět s generickým maskulinem dá přepsat a výsledek bývá kratší a přirozenější, ukážu vám to na hlášce, kterou jsem viděla snad v každém druhém systému (a vy určitě taky):

Hláška po odhlášení

Byli jste úspěšně odhlášeni.

Tady rod nikdo nepotřebuje.A neúspěšně to jde jak?Trpný rod jako z úřadu.

Po úpravě

Odhlásili jsme vás. Tak zase příště 👋

Tři úpravy v jedné hlášce a rod zmizel úplně sám.
A takhle to vypadá v dalších částech produktu: | Kde | Místo | Raději | |---|---|---| | Přihlášení | Zapomněli jste heslo? | Nepamatujete si heslo? | | Košík | Děkujeme, že jste nakoupili. | Děkujeme za nákup. | | Tlačítko | Staňte se klientem | Založte si účet | | Navigace | Podnikatelé, Investoři | Podnikání, Investování | | Chybová hláška | Zadal jste nesprávné heslo. | Zadané heslo není správné. | | Notifikace | Byl jste přidán do skupiny Marketing. | Jste ve skupině Marketing. | | Formulář | Kde jste studoval/a? | Jaké máte vzdělání? | | E-mail | Vážený zákazníku, | Dobrý den, | ### Přihlášení a účet V přihlášení a v nastavení účtu se mi nejvíc osvědčil přítomný čas a popis stavu. U „Nepamatujete si heslo?“ totiž nikoho nezajímá vaše pohlaví, a ještě to zní líp, protože vás to neobviňuje ze zapomnětlivosti 😅 A když systém něco udělal za vás, klidně ať je podmětem značka, protože „Odhlásili jsme vás“ nebo „Uložili jsme změny“ zní často mnohem přívětivěji než trpný rod. ### Košík a objednávka V e-shopu najdete nejvíc minulého času v potvrzeních objednávky, přitom stačí poděkovat za nákup nebo napsat, co se s objednávkou zrovna děje (že ji balíme a zítra vyrazí), a rod zmizí sám. Víc tipů na texty v e-shopu najdete v článku [Jak hned zítra vylepšit e-shop pomocí UX writingu](https://www.lenkastawarczyk.com/blog/10-hacku-jak-hned-zitra-vylepsit-e-shop-pomoci-ux-writingu). ### Tlačítka a navigace V tlačítkách a v menu je místa nejmíň, takže tam radši nepíšu o lidech a pojmenuju činnost nebo téma, třeba místo sekcí Podnikatelé a Investoři doporučím Podnikání a Investování, protože je to kratší a nikoho to nevynechá. ### Formuláře Ve formulářích se na oslovení nebo pohlaví ptejte jen tehdy, když ho služba fakt potřebuje, a odpověď nechte nepovinnou. Jméno chtějte v jednom poli a nechte ho tak, jak ho člověk napsal. A pohlaví prosím nehádejte podle koncovky -ová, protože si dnes [každá žena může nechat zapsat příjmení bez -ová](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-301#p69a). ### E-maily „Vážený zákazníku“ v e-mailech nahrazuju obyčejným pozdravem „Dobrý den“, který je kratší a fakt fakt nikoho neurazí. Když e-maily personalizujete jménem, počítejte s tím, že nástroj občas netrefí pátý pád nebo pohlaví, a mějte v záloze neutrální pozdrav pro chvíle, kdy si se jménem neporadí. ## S rody se dá hrát Nemusím každé slovo psát v obou rodech, aby bylo jasné, že jsou vítaní všichni. V popisech svých školení třeba píšu, že jsou vhodná jak pro seniorní produkťáky, tak pro designérky, které píšou texty do aplikací, a už jen tohle střídání dá najevo, že se školení týká všech. Text přitom zůstane krátký a dobře se čte, což se o „produkťácích a produkťačkách, designérech a designérkách“ úplně říct nedá 😅 Druhá věc, kterou ráda dělám, je otočit stereotyp. Všimněte si, že vyšší pozice a kancelářské role bývají v textech skoro vždycky mužské (manažer, ředitel, inženýr), kdežto manuální práce a asistentské pozice vídáme v ženském rodě (uklízečka, asistentka, sekretářka). Tak to někdy schválně otočím a napíšu manažerku a uklízeče, jen abych ukázala, že to jde, a lidi se u toho fakt zastaví. I s tímhle se dá hrát, zkuste si to:

Kdo uklízí a kdo šéfuje?

Klikněte na ladičku a role se otočí. Všechno jsou to běžná česká slova, jen je v textech nepotkáváme tak často.
Kde se to hodí? V marketingu, v popisech kurzů, v příkladech a personách nebo v ukázkových jménech přímo v políčkách formuláře. Jen v pracovních inzerátech pozor, tam už soud samotný ženský tvar uznal za diskriminaci mužů. ## Oba tvary, lomítko, nebo hvězdička? Když jde o lidi a je na to místo, vypíšu oba tvary, třeba „manažeři a manažerky“, a pořadí občas prohodím, ať nejsou pořád první muži. Jen si dávám pozor, abych dvojici nenapsala do nadpisu a zbytek textu pak nejela v mužském rodě. Lidé si totiž pod mužským tvarem můžou představit jen muže. Lomítko nechávám formulářům a textům, které se skládají automaticky (třeba „Skupinu upravil/a {jméno}“), protože ho tam lidé čekají a jinak se to často napsat nedá. A tvary jako „designérstvo“ nebo „čtenářstvo“? Jde to, ale většina firem, se kterými pracuju, se jim zuby nehty chce vyhnout. Myslím ale, že i tady se nálada postupně mění. Hvězdička a podtržítko („zaměstnanci\*kyně“, „žadatel_ka“) mají zahrnout i nebinární lidi. Je to legitimní volba, jen by měla být vědomá, takže se rozhodněte podle svého publika, zapište si ji do pravidel a pak ji používejte všude stejně. [Ústav pro jazyk český](https://ujc.cas.cz/cs/zajimave-dotazy/jaky-mate-nazor-na-uzivani-asterisku-v-psane-cestine-ktery-se-uziva-s-ohledem-na-ruzne-genderove-mensiny-setkal-jsem-se-s-formulacemi-jako-jste-v-ramci-amu-napojenie-i/) je k hvězdičce spíš zdrženlivý, čtečky obrazovky ji čtou různě a u velkých českých značek jsem ji v textech pro zákazníky ještě neviděla. ## Inkluzivní psaní je víc než rod Rod je jen jeden kousek celé skládačky a patří k ní i to, co si o lidech v textech domýšlíme, aniž bychom si toho vůbec všimli: | Místo | Raději | |---|---| | Maminky a tatínci | Vážení rodiče | | Pánové, vemte manželku | Vemte svou drahou polovičku | | Hledáme zkušeného manažera | Hledáme zkušeného manažera nebo manažerku | V angličtině se navíc mění i výrazy z produktů a z kódu, které nesou staré významy, třeba černá jako něco špatného, „invalid“ jako člověk s postižením nebo „master“ a „slave“ jako pán a otrok. Je jich mnohem víc, tady vybírám ty nejzásadnější: | Místo | Raději | |---|---| | Blacklisted | Blocked items | | Invalid user | Non-existing user | | master/slave | [primary/replica](https://developers.google.com/style/word-list) | | master (hlavní větev v kódu) | [main](https://github.com/github/renaming) | Když píšete o lidech s handicapem, dávejte na první místo člověka, třeba „osoba se zdravotním postižením“, a když si nejste jistí, zeptejte se přímo těch, o kterých píšete, jak chtějí být pojmenovaní. U neurodivergentních lidí rozhoduje hlavně srozumitelnost a struktura textu (víc o tom píšu v článku [Produkty, ze kterých neutečem: Jak designovat pro ADHD mozek](https://www.lenkastawarczyk.com/blog/ux-pro-adhd-mozek)). A pokud vaše texty čtou i nerodilí mluvčí, nejvíc jim pomůžou jednoduché věty bez frazémů a slovních hříček, protože „mít máslo na hlavě“ dopadne v překladači dost bídně. ## Pracovní inzeráty Pracovní inzeráty mě dokážou spolehlivě vytočit, protože se v nich všechno, o čem tady píšu, potkává na jednom místě. Manažera nebo programátora firmy často hledají v mužském rodě, asistentku nebo uklízečku v ženském a stereotyp je na světě ještě dřív, než si člověk přečte náplň práce. A má to docela praktické důsledky, protože kdo se v inzerátu nepozná, ten se často vůbec nepřihlásí, firma tak přijde o část uchazeček a uchazečů a v horším případě si ještě koleduje o pokutu. A ta pokuta není planá hrozba, Nejvyšší správní soud totiž v roce 2024 [rozhodl](https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nsscr/9-ads-174-2023-27), že inzerát hledající „administrativní pracovnici“ a „asistentku“ byl diskriminační vůči mužům, a zaměstnavatel za něj dostal pokutu. Restaurace v Českých Budějovicích zase [dostala pokutu 20 000 Kč](https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3548332-majitel-restaurace-v-inzeratu-napsal-ze-hleda-servirku-ma-zaplatit-pokutu-za) za ceduli „Přijmeme účtující servírku“, kterou pak přepsala na „Přijmeme obsluhu“. Mužský tvar sám o sobě [diskriminační není](https://www.ochrance.cz/uploads-import/ESO/110-2010-DIS-MC_Vyzkumna_zprava.pdf), [veřejný ochránce práv](https://www.ochrance.cz/uploads-import/ESO/nejcastejsi_pripady_diskriminace_na_pracovisti_a_jak_se_jim_vyhnout_-_prakticka_prirucka.pdf) ale doporučuje nepsat jen v jednom rodě a jako nejjednodušší řešení uvádí „Hledáme nového kolegu nebo kolegyni“. ## Jak se na tom dohodnout v týmu Dohodněte se v týmu na jednom postupu a držte se ho, protože jinak se debata vede pořád dokola a v produktu pak vedle sebe stojí lomítka, dvojice i maskulinum, podle toho, kdo zrovna psal. [Výzkumy](https://doi.org/10.1177/0146167215585727) navíc ukazují, že genderově citlivé tvary se v psaní ujmou hlavně tehdy, když je lidé používají pravidelně. Jednotný postup přitom znamená stejná pravidla pro stejný druh textu, takže v tlačítkách klidně pojmenovávejte činnosti, ve formulářích používejte lomítka a v marketingu vypisujte oba tvary. U klientů to většinou dělám takhle: - Pravidla zapíšeme tam, kde je tým uvidí, třeba do textového manuálu nebo do design systému, a ke každému přidáme příklad „místo, raději“. - Vedeme slovník, ve kterém jsou i slova, která měnit nebudeme, aby se k nim nikdo nevracel na každé poradě. - Ke každému rozhodnutí připíšeme jednou dvěma větami, proč jsme se tak rozhodli, a datum, kdy ho znovu projdeme. - Nové texty píšeme podle pravidel hned a staré upravujeme postupně. ## Ptáte se a já odpovídám **Je generické maskulinum chyba?** Gramaticky chyba není, Ústav pro jazyk český píše, že je v češtině stále běžné a že výhody i nevýhody mají všechny přístupy, takže volba je na vás a na tom, komu a kde píšete. **Co čtečky obrazovky?** Vypsané dvojice a přepsané věty přečtou čtečky bez problémů. Lomítko čte třeba NVDA jako „lomeno“ a hvězdičku nebo podtržítko podle nastavení buď vynechá, nebo přečte jako znak. Klidně si proto svoje texty pusťte ve čtečce a poslechněte si je, je to docela poučný zážitek. **Co SEO?** U pracovních pozic a služeb dejte do titulku slovo, které lidé hledají, ověřte si ho ve vlastních datech, třeba v Search Console, a počítejte s tím, že dvojice v titulku zabere víc znaků. **Musíme přepsat celý produkt najednou?** Nemusíte, uf. Nové texty pište podle nových pravidel hned a staré upravujte postupně, nejdřív v místech, kudy prochází nejvíc lidí, třeba v registraci, v přihlášení a v košíku. ## Inkluzivní psaní je prostě dobré řemeslo Inkluzivní psaní je obyčejné textařské řemeslo a základní respekt ke čtenáři, takže až budete příště ladit chybovku nebo přihlašovací formulář, nehledejte v tom vědu: vyhoďte trpný rod, otočte větu do přítomného času a většinou máte hotovo. Ani já sama se generickému maskulinu někdy nevyhnu. Když budete hledat, najdete ho i v tomhle článku 😇 Moje práce ale je hledat cesty, jak ho snížit na nutné minimum. Čeština toho totiž umí mnohem víc, než jí přiznáváme. A když namísto dokonalosti někde mužský tvar zůstane? Nic se neděje. Každá jedna přepsaná hláška nebo tlačítko pomůže někomu, kdo by se jinak mezi „uživateli“ nenašel. Pravidla inkluzivního psaní s vámi ráda nastavím jako součást [tone of voice manuálu](https://www.lenkastawarczyk.com/tone-of-voice) (z čeho se skládá, popisuju v [hlavním článku o tone of voice](https://www.lenkastawarczyk.com/blog/znacky-maji-svuj-hlas-i-kdyz-nechcete-jak-nastavit-tone-of-voice-te-vasi)) a o textech do produktů mluvím i na [školeních UX writingu](https://www.lenkastawarczyk.com/webinare-a-skoleni). A jak k tonalitě a jejím pravidlům přistupovat ve firmě, jsem probírala [v podcastu PPC Brainfood](https://www.lenkastawarczyk.com/blog/jak-by-mely-firmy-k-tonalite-pristupovat).